Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. Jízda na koni má nepochybně svoje nezaměnitelné kouzlo, ale není to nic jednoduchého. Člověk se musí nejprve seznámit s dotyčným zvířetem, protože se kupříkladu bojí a nejdřív je lépe navázat počáteční kontakt. Někdy to ovšem nepomůže a člověk ztratí zájem, ale ti co to dokážou, se mohou těšit na romantický zážitek. Koně ovšem potřebují spoustu péče. Minimálně dvakrát týdně je musíte vykartáčovat. Na pití dávejte vodu a k jídlu dostatek sena, v létě se dokáže napást trávy na prostorných pastvinách. Pokud sami koníka nemáte, tak jděte do nějakého blízkého hřebčína a požádejte, jestli byste se nemohli projet na koni.
Velmi populární je hypoterapie. Jde v podstatě o léčbu pro těžce nemocné lidi, například děti, kdy se setkají s koněm, hladí si ho, jezdí na něm a tak dále. Na světě je momentálně mnoho plemen koníků, někteří jsou šlechtění, další zase křížení. Na jízdu na koni si vybírejte raději klidnější exempláře, pokud byste si vybrali flegmatického, temperamentního nebo dokonce divokého koně, tak by to nemuselo dobře dopadnout. Koně jsou odjakživa zvyklí žít ve společnosti ostatních koní. Předtím, než začnete jezdit, nejdříve jen tak zkuste koně vodit s ohlávkou u sebe.
Měli byste ho také naučit povely, jako Stůj!, Vpřed!, Hop!, to jsou ty nejdůležitější. Taky zkoušejte sami koníka osedlat, dávejte však pozor, aby se nějak nebránil a nezranil vás. Raději si vezměte na začátek dospělou kobylku, protože hřebci se hůře ovládají a jsou divočejší. Ovšem v době říje jsou zase neklidné ony kobylky. Říká se, že nejideálnějšími koníky jsou Valaši, neboť‘ bývají klidní až flegmatičtí. V dnešní době se koně chovají na farmách, za starých časů se používali na užitek, čili na orání pole, tahání dříví z lesa a tak dále. Dnes mají díky Bohu už techniku, kde se to obejde bez pracovní síly koní.
Pořízení koně není levná záležitost, když si spočítáte veškeré náklady, tak se to pohybuje v řádech stotisiců.